Před asi dvěma lety se začalo mé chování měnit a začala jsem dělat věci, které mě zpočátku hodně vyděsily. Všemu předcházelo dlouhé období pod neustálým stresem. Zničehonic jsem začala mít potřebu si často umývat ruce, kvůli pocitu nějaké kontaminace či něčeho podobného, co složitě vysvětluje. Dále jsem například jela v autě kolem stojícího vozidla či cyklisty a po chvíli jsem se musela na toto místo vrátit zpět. Měla jsem pocit, že jsem tomuto člověku nějakým způsobem ublížila a tak jsem musela zkontrolovat, zda se to skutečně nestalo.

Těch zvláštností bylo ale mnohem více. Zpočátku jsem vše dokázala před okolím skrývat, ale po nějaké době to dál nešlo. Musela jsem vyhledat odbornou pomoc a byla mi diagnostikována Obsedantně kompulsivní porucha. Docházela jsem na kognitivně behaviorální psychoterapii a musela brát antidepresiva. Moje problémy tato léčba sice úplně nevyřešila, ale stav se alespoň částečně stabilizoval. Určitým způsobem jsem vše pochopila a naučila zvládat. Asi po roce jsem léčbu ukončila a léky, pod dozorem, začala postupně vysazovat, protože jsem cítila, že tohle není cesta, kterou chci jít.

Potom jsem našla na internetu pana Kroupu. Bylo to v době, kdy se ještě plně nevěnoval pouze psychickým problémům a neměl tak propracovaný systém jako nyní. Přesto si u mě svými znalostmi a jednáním brzy získal důvěru a začala jsem ho navštěvovat. Terapie probíhala osobně i na dálku, což mi velice vyhovovalo. Důkladně jsem praktikovala vše, co mi pan Kroupa doporučil a asi za tři měsíce se intenzita mých potíží mnohonásobně snížila. Dnes na sobě dokáži pracovat sama a vím, co potřebuji. Po osmi měsících od začátku terapie mám pocit, že je téměř vše v pořádku.Vím, že mě čeká ještě spousta práce, ale také vím, že jsem na správné cestě. Žiji plnohodnotný život, dokážu se z něj radovat a jsem za vše, co prožívám, velice vděčná. Děkuji.