Prožil jsem velice složité dětství. Na základní škole jsem byl šikanován, navíc rodiče měli na mě vysoké nároky a musel jsem se hodně snažit, abych je neustále naplňoval. Vůbec jsem si neuměl užívat života, natož se z něho radovat. Stále jsem měl pocit, že bych měl být lepší než jsem. Už někdy kolem dvacátého roku začaly přicházet psychické problémy, které následně trvaly přibližně deset let. Vystřídal jsem za tu dobu tři odborníky na psychologii a asi dva roky bral antidepresiva. Dále jsem vyhledal a vyzkoušel několik východních i západních technik, které měly mé problémy vyřešit. Některé tyto záležitosti mi na určitou dobu dodali energii a já se cítil lépe, ale potom se zase vše vrátilo do starých kolejí.

Činnost pana Kroupy jsem objevil na internetu v době, kdy se věnoval z větší části alternativní medicíně. Přesto mě zaujalo, čím vším sám prošel a jak se staví k příčinám a řešení těchto potíží. Viděl jsem v jeho příběhu určitou podobnost s mým životem. To hlavní, proč jsem ho kontaktoval bylo ale to, že on se z toho všeho dokázal dostat. Naše komunikace probíhala především po telefonu a přes skype, poté jsme se dvakrát ještě setkali osobně u něj v poradně v Mostkovicích. Od začátku jsem doslova hltal vše, co mi bylo řečeno. Vše se týkalo pouze mého života a dávalo neskutečný smysl. Řešili jsme všechny souvislosti, každý detail. Začal jsem chápat, proč všechny předchozí pokusy léčby nemohly být úspěšné. Ani na chvilku jsem neváhal a prováděl vše, co mi bylo doporučeno, navíc mě to bavilo. První dva měsíce se nic neměnilo, ale vůbec mě to neznepokojovalo, prostě jsem cítil, že po všech těch letech a marných pokusech, konečně dělám to pravé.

Těžko se popisuje, co potom začalo přicházet. Začínal jsem cítit, že se něco mění. Často jsem plakal jako malé dítě, protože jsem si začal uvědomovat, že začínám žít a cítit pocity, které byly předtím potlačené, jelikož jsem žil v podstatě jen ve strachu. Také moje myšlení bylo po celou dobu, kdy jsem se motal v depresích, jakoby zakrnělé. I to se ale postupně znovu jakoby aktivovalo. Po dalším půl roce jsem s pomocí pana Kroupy nalezl i nový pracovní směr. Dělám na volné noze práci, na kterou se každý den těším, přestože první dva tři měsíce nebyly zrovna jednoduché. Co je pro mě ale nejdůležitější je to, že prostě žiju. Že cítím pocity, vědomě vše prožívám a taky si vše naplno užívám. Neřeším co bude, žiju teď a tady a jsem opravdu šťastný.